A jéje.

Další přízrak, kterého čarodějnice vyvolala z temnot, je opět ohnivý.

Ačkoli plane a žhne, nemůžeš si pomoct.

Nějak ti přijde nejméně hrozivý.

"Jé, ty jsi ale rostomilý ťuťůnek," snažíš se úmyslně naštvat přízrak.

"Nejsem žádný tuťůnek! Jsem Ulrik!" běsní ohnivý přízrak, div nevybuchne vzteky.

To šlo hladce, říkáš si pro sebe.

První věta a hned znáš jeho jméno.

Chceš se loučit a jít dál, protože nic dalšího už od přízraku nepotřebuješ.

Jenže, ouha.

Ulrik je tak naštvaný, že se kolem něj nedá projít.

"Planu hněvem," svěřuje se rozčileně.

"A když planu hněvem já, tak ty vzplaneš taky. Celý svět vzplane.

"Ale no tak", snažíš se přízraku chlácholit.

"Jsi hrozivé monstrum, začínám se tě bát."

To přízračnou ohnivou veverku mírně uspokojilo a přízrak své běsnění trochu sklidnil.

"Něco ti prozradím," pokračuješ.

"Na dně Rybnického rybníka sedí a schovává se Fabiánův duch."

"Slyšel jsem, že ho prý hledáš a..."

Ale ani tě to nenechal doříct.

Přízrak Ulrik vyrazil hlava nehlava přímo k rybníku.

Doufáš, že s takhle horkou hlavou se rovnou bez rozmyslu vrhne do vody a bude po problému.

Tak to bychom měli, uvažuješ.

Další jméno do sbírky je Ulrik.

Přejdi na konci stránky do mapy a pokračuj na cestě za hledáním zbylých přízraků.

Další zastavení